Tato strategie by neměla být prvoplánově negativně hodnocena, nové hnutí na ni má určitě právo. Na druhou stranu republika pevnou vládu opravdu potřebuje a to by patrně mělo převážit.

V  rozhodování Andreje Babiše však můžou hrát roli i další skutečnosti. Jistě si je vědom určitého střetu zájmů (ostatně často mu předhazovanému).

Je pravdou, že ministr (na rozdíl od poslance) nesmí vůbec podnikat nebo provozovat jinou samostatnou výdělečnou činnost a být statutárním orgánem nebo členem obdobného orgánu podnikající právnické osoby.

Zde přichází výzva. Andrej Babiš by musel veškeré své podnikatelské aktivity ukončit či přerušit. To však není výzva jen pro jeho svědomí, ale i zcela praktická otázka. Člověk, který vlastní několik společností a další desítky ovládá přímo či nepřímo by musel investovat spoustu času a peněz do převodů, právních služeb a dalších souvisejících záležitostí, jen aby dostál liteře zákona.

Pokud však chce ANO 2011 přinést nový styl politiky, měl by Andrej Babiš akcentovat nejen znění zákona, ale i jeho účel. Měl by se úplně rozloučit se svým vlivem na své podnikání.  

„Měl jsem vedle medicíny podíl v několika firmách, které jsem přepsal na maminku. Teď je přepíšu zpátky na sebe. Mám v hlavě i nějaké další projekty, kterým bych se rád věnoval,“ řekl údajně neúspěšný kandidát na poslance a úřadující předseda ODS Martin Kuba Právu.

Takové chápání střetu zájmů je nešťastné. Proti tomu přeci nové strany bojují. Nestačí společnost přepsat na maminku (bílého koně) a pak si ji přepsat zpět. Takto nikdy společnost nemizí z dispozice daného politika. Ten si má vybrat, zda se bude věnovat politice či businessu.

Samozřejmě je možné po skončení veřejné služby se do businessu vrátit. V mezidobí by však společnost měla být ovládána reálným vedením, nikoliv matkou politika a tedy v praxi jím samým.

Andrej Babiš si je toho možná vědom a nečekal, že bude muset toto hořké sousto skousnout. Navíc je v jeho osobě ještě jedna nepříjemná překážka na obzoru. Prezident Zeman i Bohuslav Sobotka (tedy pravděpodobný budoucí premiér) budou požadovat čistá lustrační osvědčení. Ač je nutnost lustračního osvědčení pro řízení ministerstva z právního hlediska diskutabilní, opět zde vzniká zcela praktická otázka: Kdy (a zda) se Babišovi podaří formálně očistit své jméno, kdy se tedy bude moci stát ministrem?